Prosím, nesmějte se mi

Dlouho jsem přemýšlel a věřte, a že to bolelo, jaký název dát dnešnímu psaní. Jako většina populace této země se dívám na komerční televize, ale na rozdíl od většiny čtenářu iDnes se to nebojím přiznat. Sjíždím všechny komerční kanály Nova, Prima, Barrandov, Markíza, Joj. Někdy kouknu i na veřejnoprávní, ale tam je ten největší problém. ČT 1 nemá reklamu.

Díky televizní reklamě (rozhlasová reklama mne tak nebere), vím, že kamarádka Dany Morávkové neprdí jak o závod, jelikož si dala zeleně balený jogurt a tudíž její stolice a zažívání je optimální, i přesto, že večer snědla hrnec hrachové kaše. To jiná paní má problém, že zase, i když by snědla kila jogurtu, tak se prostě nevykaká, ale večer si dá  doma projímadlo, které vypadá jak bujón v kostce a nebo kapky a ráno hodí bobek pěkně v pohodlí domova. V supermarketu se můžete schladit při tanci s hrdiny z Doby ledové... místo tance by to spíše chtělo zvýšit kvalitu služeb...pán co nechce mít v podpaždí kruhy od potu velké jak koláč sledovanosti, na sebe naplácá deo a nemusí se tři dny koupat. A už tu skotačí čtveřice dívčin co chtějí na vrchol. Ovšem ta co má  své dny, si chudák vzala bílé kalhoty, ještě že má skvělé kamarádky, dostane novou neprodyšnou vložku a jupí na párty a ulovit si svého milionáře. Potom můžu mít auto co je luxus sam o sobě i se střešním oknem kde uvidím hvězdy. Můžu si na pusu naplácat rtěnku, oční stíny a vypadat jako klaun, ale to nevadí, protože v drogerii, kde jsem to koupil jsem konečně člověkem a tudíž mne berou takového jaký jsem. Na ulici můžu klidně skočit na svého bankovního poradce, rozlít mu kávu a poštvat na něj svojí tchýni, jelikož jsem nadšený a můj poradce je štastný zároveň se mnou. Na toaletě nemusím měnit nevzhledné čističe, prostě tam nalepím pásku, která skoro není vidět. Na hlavu si napatlám barvu, jenž mi doporučil pán s velkou hlavou(ovšem bez vlasů), ještě většími brýlemi a cool čepicí na hlavě.

Na chleba si natřu rostlinný tuk co má všechny možné i nemožné vitamíny a kyseliny, aby moje srdce zvládlo ten celodenní stres. Dám si k tomu uzeninu skoro jako domácí od pana Vocílky. Kdyby mi náhodou z toho všeho začla vypadávat ustní protéza, přilepím jí a za chvíli ani nebudu vedět, že jí mám. Zjistím o sobě, že jsem prase, protože během dne si do pusy narvu více cizích předmětů než batole, ještě že si můžu před spaním a po ránu vypláchnout pusu modrou tekutinou, které vyčistí ustní dutinu lépe, než pasta, která mě zbavila všech bakterii, jak paní ukázal onen pán v metru když šla do práce. Kdyby mne při malování chytla bolest zad, použiji zázračný gel, takže nejen že v pohodě domaluji, ale ještě mohu vzít partnerku do náruče a roztočit jí jak na kolotoči. A kdybych to náhodou položil nedej bože v tunelu, nebo neměl paměť jak slon a byl zrovna v Chorvatsku, mám svého mobilního operátora, takže jsem v pohodě.

Ze všech těch informací co se ke mně dostanou díky reklamnímu bloku, dostanu hlad a žízeň, takže si dám kuře a fernet, který jsem koupil se svojí clubcard, protože každý bod se počítá. A natřu si nohy krémem na křečové žíly,  které jsem dostal s toho jak jsem stál ve frontě na pokladnu, když jsem nakupoval Hezky česky.

Hezký den všem  Jiří Vlha

PS: jestli jsem zapoměl na některou vaší oblíbenou reklamu, tak se omlouvám