Potom co jsem viděl stav utkání, jsem začal přepínat programy jako smyslů zbavený. Měl jsme totiž dojem, že to musí být záznam. Tomáš přece nemůže prohrávat 0:2 na sety. Už při rozlosování mi bylo jasné, že to Tom nebude mít lehké, ale 0:2? Následně jsem se dozvěděl, že to bylo 2x 7:6. To mne krapítek uklidnilo. Ale jen krapítek, čím déle jsem utkání sledoval, tím více mi bylo jasné, že do druhého kola se světový hráč č.7 na žebříčku ATP nepodívá, a když,tak už jen jako divák. Gulbis prostě nedával našemu hráči šanci. Někdy jsem měl pocit, že to snad nechtěl ani tak zahrát. A po posledním míči hry, jsem musel jen uznat, že dnes prostě neměl Tomáš šanci, ikdyby se na hlavu stavěl.
A to více jsem se těšil, na diskuze na internetu, jenž se povedou k výkonu našeho tenisty. A opět český člověk nezklamal. Počínaje tím, že sice hraje za Českou republiku, ale bydlí v Monaku, aby zde neplatil daně. Přitom všem si dovoluje používat české dálnice (doufám, že má aspoň zaplacenou dálniční známku, když se ho zastávám), používá české doktory (zdravotní pojištění snad taky platí, nebo je opravdu zdravotnictví zadarmo?) atd atd... Zřejmě nikomu z těchto kritiků nevadilo a zřejmě nevadí, že trvalý pobyt má, nebo tedy měl v době kdy vydělával velké peníze i Jan Koller. A přitom si postavil dům Na Havrance na Praze 8, s krásným výhledem na celou Prahou. Je to nad Pražskou zoo, kdyby jste chtěli vědět. A nikoho neiritovalo, že používá české dálnice, zdravotnictví atd...
V čem se český rádoby fanoušek, tenista, trenér v jedné osobě úplně vyznamenal? Poznámky typu, že Tomáš je dřevák, který tenis neumí, je to labilní idiot, neumětel..., jemuž ale patří 7. místo ve světovém žebříčku. Je jasné, že Novak, Rafa a FedEx jsou úplně někde jinde, ale oni jsou někde jinde proti všem světovým tenistům. Většina českých lidí neocení to, že je mezi TOP 10 na světě ve sportu, kterému se věnují desetitisíce lidí. Prostě svou vlastní dřinou se dostal na vrchol, je uznávaný a bohatý a to se v Česku neodpouští. Nechci moralizovat a říkat kdo co a jak, jen bych byl rád, kdyby jsme si více vážit nejen sportovců, ale i lékařů, vědců a vůbec všech co v životě něco dokázali.
Já vím, že je lepší si vždy jen stěžovat a mít radost z cizího neštěstí a neúspěchu, ale nezapomeňme, že na každého jednou dojde. I na mne za tento blbý blog.
S pozdravem a ať se vše daří Jiří Vlha
PS: na doporučení pana cenzora Patrika Bangy byl změněn název z pos..l na pokálel z důvodu vulgarismu... já se z toho poseru