Jiří Vlha
- Počet článků 53
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1113x
Seznam rubrik
Jiří Vlha
Dívka a okvětní lístky ve tváři
Vítr si pohrával s listím a zima se drala za nehty. Jí to však nevadilo, chybělo jí domů jen pár set metrů a oblečení krásně hřálo. Šla pomalou chůzí a ponořená do svých myšlenek nevnímala ani svět jenž rychlostí koňského zpřežení pulzoval noční ulicí. Hlavou se jí hnaly události posledních dní. Je to jak zmatené. Vše se událo tak najednou a nečekaně. Nečekaně? Věděla, že věci se budou muset dát do pohybu, jen nevěděla kdy. Pak se soukolí pohnulo a už nešlo zastavit. Problémy s přítelem byly dlouhodobého rázu a ona měla jasnou představu, že musí tento vztah ukončit dříve, než bude na vše pozdě.
Jiří Vlha
Pátek 13. ještě štěstí, že není Silvestr
Večer si nachystám budík v mobilu, abych ráno nezaspal. Dám si ještě jednu partičku Birds, mobilní hry na které jsem závislý a půjdu spát. Asi jsem rozrušením ze hry, nebo nedopatřením vypnul ten budík.
Jiří Vlha
Mám se fajn a co Vy?
Máme tady rok 12 a většinu obyvatelstva přepadla blbá nálada. Nepřepadla, byla tady pořád, jen jaksi zmutovala a udeřila větší silou. Poznal jsem to hned v pondělí 2. 1. při cestě do práce. Pohledy, které jsme si s kolegyní vyměnili před vstupem do budovy, kdy jsme oba potahovali poslední zdravotní prásk z cigarety, jasně dával najevo co si oba myslíme. Tak je to tady znova.
Jiří Vlha
Prý odvezli tu Moju
Tak nevím jak to mám chápat, celý den se píše na internetu, že odvezou Moju. Příjdu domů a Moja je tam pořád. Přitom jsem jí podle fotek poznal, byla to ona, kdo spokojeně jedl ovoce. Znám jí dost dlouho, takže jsem se nemohl splést. Říká se ale, že každý máme na světě dvojníka/dvojnici. To bude zřejmě tento případ.
Jiří Vlha
Co mi rok 11 vzal a co mi dal (díl první)
Blíží se konec roku 11 a já si dělám pořádek v tom, co mi vzal a dal... Bylo toho hodně a rád se o to podělím. Začnu u toho co je nejčerstvější... tanečník z bývalého Sovětského svazu vyhrál talentovou soutěž. Nevím jestli je to dobře nebo nebo ne, ale byl asi nejlepší, no dostal nejvíc hlasů a vyhrál. Asi to nebude tak růžové s tím talentem. Další událost, jenž zůstala v mé mysli, je tisková konference jednoho ouředníčka na ministerstvu školství. Až budu odcházet ze svého zaměstnání, taky udělám tiskovku... jsem zvědav kolik novinářů příjde... MF Dnes určitě ano...
Jiří Vlha
Ták a je to tady znova...
Celý den se drží smog, zima zaléza za nehty... Jsem celý den v práci, takže mi globální stav venkovního prostředí je jaksi ukradený... Při cestě domů(již za tmy, což při tmě ve 4 odpoledne není žádné umění), mne překvapí výzdoba na obchodním centru. Úplně jsem zapomněl, že už je listopad a Vánočky jsou za dveřmi... Už se těším na to šílenství, kdy člověk nebude moci jít ani na nákup, jelikož v sámošce bude lidí jak krav(to je i normálně) a všichni mají pocit, že musí koupit vše co v obchodě mají, jelikož je možný, že na Tři krále bude konec světa. Už se těším jak budu vypadat podezřele jen tím, že budu mít v košíku jen brambory, veku, ovoce a uzeniny... Vždy tam mají tolik věcí.
Jiří Vlha
Vzala sis ty prášky?
Mohlo to být ráno jako každé jiné, nebylo. Zjistil jsem, že můj MP3 přehrávač nemá šťávu, jelikož jsem ho včera z nezjištěných důvodů zapoměl vypnout. Takže dnes budu muset změnit svůj zavedený zvyk cestování. Dnes se mi cestou do práce nebude do uší linout hudba, ale budu nucen poslouchat hlasy ostatních lidí, cestujících se mnou pražskou MHD.
Jiří Vlha
Šátečky, košile, bílé blůzky.
A dnes se podíváme do minulosti, na to... , kde asi udělalo ministerstvo slušného chování a zdravého rozumu chybu. Pracuji v jedné nadnárodní společnosti, která měla dobrý nápad. Ten se týkal toho, že zaměstnanci mají dát své návrhy na zlepšení a inovaci služeb naší firmy. Nejlepší nápad bude finačně ohodnocen. Vidina peněz zřejmě některým kolegům/kolegyním zaslepila mysl. Genitální- tedy genialní nápad kolegyně. Stejnokroj pro všechny zaměstnance. Nemám nic proti stejnokrojům ve firmách, ale já šel do firmy, kde jsem měl možnost nosit svoje oblečení (základ košile, kravata- barva dle nálady). Zavedením uniforem by prý odpadlo každodenní trauma žen, co si ráno vzít na sebe. Bože... Mít tak starosti, jestli si vezmu červenou halenku, protože mi jde ke kabelce..., kterou samo sebou nemá v práci při sobě, nebo bílou, jelikož zrovna sněží.
Jiří Vlha
Miluji zemi svou
Je těžká doba,zní všude kolem nás. Je to pravda? Nemám ten názor. Vždyť já jsem hrdý na to, že žiji v zemi, kde je možné i to nemožné. To,co se může stát zde, by nezvládli ani v matičce Rusi. Tam je možné vše, ale u nás je možné i nemožné. Pojmenování Kocourkov, zní teď nějak tak zvláštně. Paní Kocourková má plno milionů a nikdo neví, kde se vzaly. Ani pan Kocourek to neví. Prý! Moc se těším na výklad původu peněz od pana ministra. Spoluobčané ze Vsetína, jenž by měli používat solárium na zpětný chod, odjíždějí do Anglie. Jaká škoda, že teď už nebude mít Vsetín svojí dominantu. Já to ale nevidím tak černě ( co jsem to napsal za ošklivé slovo :-) ). Dva, tři měsíce a má je Vsetín zpět. A stát jím s omluvou vyplatí ušlé prémie za nic nedělání a pošle omluvný dopis, že se Ti chudáčci museli táhnout do Anglie a zpět. Každý omluvný dopis podepíše pan Kocáb osobně. Teda jestli u něj nebude na pokecu Vašík a propisku si zrovinka nepůjčí. Na cestu by jím mohl dát pan Kadlec, ale tomu zmrazili účet ve Švajcu. Chudák, komu dnes máme věřit, když už ani švýcarským bankám ne. Udělám pár dobrých obchodů, penízky z nich si uložím do banky a najednou bum a peníze jsou pryč.
Jiří Vlha
Výlety s nákupní taškou Eliškou I.
Po šesti letech jsme se rozhodli. Náš vztah dosáhl takové hloubky, že si pořídíme auto. Pro mne to znamenalo začít po 7 letech znova řídit, pro někoho, udělat si rovnou řidičák. Prvně, jako správní vlastenci jsme chtěli škodověnku. Po zralé úvaze, že za 60 tisíc, jenž jsme ochotni investovat do prvního auta, škoděnku nekoupíme, teda koupíme, ale my chtěli ještě tak moc nejetou. Více peněz jsme dát nechtěli, je to auto na zajetí(pro mne na osvěžení řidičského umu, no a pro nováčka na českých, moravských a slezských silnicích, auto na naučení) a chtěli jsme eliminovat možné škody. Volba padla tedy na Daewoo Matiz, krásné modré metalízy. Barva sice nejde nikomu z členů rodiny ani k barvě očí, ani kabelce, či botám, ale prostě se líbí. Třeba dodat, že naše rodina má za členy dva lidi a dva psy. O dalšího lidského člena se rodinka nerozroste, jestli se pejsci hodlají množit, jejich problém. Ať si koupí potom svoje auto.
Jiří Vlha
7 miliard lidí. Kde jsou?
Čekal nás prodloužený víkend, tak došlo k dohodě, že vezmem naší Elišku (auto) a vyrazíme směr Havířov. Prý je tam hezká příroda a čistý vzduch... No hlavně tam bydlí můj pantátá s panímámou. Nebyli jsme tam dva roky a jelikož máme nové autíčko, tak tento víkend k návštěvě rodiny a cestou přes půl republiky přímo vybízel. V pátek ráno jsem tedy vyrazili a těšili se na rodinné shledání.
Jiří Vlha
Tak už jsem tady
Tak a je to tady, všichni si sedněte na zadek. Já už taky mám svůj blog. Dnes už je možné opravdu vše.
Jiří Vlha
Návrat do dětských let
Minulou sobotu jsem náhodou narazil na Barrandově na pořad k narozeninovému výročí paní Hany Hegerové. Touto cestou bych chtěl paní Haně popřát hodně zdraví a poděkovat jí za to, že vždy když slyším její Levandulovou jsem zase malým dítětem.
| předchozí | 1 2 3 | další |
